Dvůr trnů a růží / Recenze

1. listopadu 2018 v 17:38 | Kessi |  Recenze
Dvůr trnů a růžíRok vydání: 2016
Vazba: brožovaná lepená
Počet stran: 440
Nakladatel: COOBOO
Cena: 240 Kč
K zakoupení: ZDE
Anotace:
Když devatenáctiletá lovkyně Feyre zabije v lese vlka, zaútočí na ni podivný tvor. Odvleče ji do svého doupěte, které se ukáže být jiným světem. Tam zjišťuje, že tajemným únoscem je jedna z nesmrtelných bytostí, které kdysi vládly světu. Nenávist se postupně mění v lásku. Feyre čeká těžký úkol - musí přijít na způsob, jak zachránit tajuplný svět i svého únosce.

Názor na obálku:
Obálka není přeplácaná a vždy je laděna do jedné barvy. Nenadchne ani neurazí, ale docela se mi líbí.
 

Zázračná voda / Recenze

15. října 2018 v 12:27 | Kessi |  Recenze

Zázračná vodaRok vydání: 2018
Počet stran: 112
Vazba: vázaná s papírovým potahem
Vydavatelství: Metafora
Cena: 159 Kč
K zakoupení: ZDE
Anotace:
Tajemný mechanismus, kterým slova ovlivňují svět kolem nás

Masaru Emoto vyfotografoval během let svého výzkumu tisíce krystalů vody, ovšem jen několik z nich bylo tak krásných a sugestivních jako ty, které vznikly pod vlivem slov "láska a vděčnost". V knize Zázračná voda Masaru Emoto ukazuje, jak vám může jedinečná role vody v přenášení přirozených vibrací těchto slov pomoci se změnit a žít pozitivnější a šťastnější život.

Masaru Emoto také objevuje význam slov a jazyka, jejich původ a vliv na vodu. Představuje nám a popisuje klíčový pojem rezonance, prostředku, jímž se přenáší životní energie. Z tohoto poznání čerpá poučení, která si můžeme vzít do vlastního života, a díky tomu sklízet plody pozitivní rezonance, jako je harmonizace vztahů, lepší zdraví a zlepšení komunikace.


Vězeň času / Recenze

27. srpna 2018 v 14:26 | Kessi |  Recenze
Vězeň časuRok vydání: 2018
Počet stran: 304
Cena: 239 Kč
Vydavatelství: Metafora
Přebal: pevná s přebalem
K zakoupení: ZDE

Anotace:
Kolik životů potřebujeme, abychom se konečně naučili žít?

"Jsem starý. To je to první, co byste měli vědět. Problém je, že mi to nejspíš neuvěříte. Když se na mě podíváte, pravděpodobně si řeknete, že je mi kolem čtyřiceti. Ale nemůžete se víc mýlit…"

Tom Hazard má neuvěřitelné tajemství. Na pohled možná vypadá jako obyčejný jednačtyřicetiletý muž, ve skutečnosti však žije už několik století. Na vlastní kůži prožil mnohé - hrál divadlo se Shakespearem v alžbětínské Anglii, účastnil se zaoceánských výprav s kapitánem Cookem, popíjel s Fitzgeraldem v Paříži 30. let... Měnil identity, aby přežil bez prozrazení, ale nyní se ho minulost pokouší dohonit. Jednou provždy se bude muset rozhodnout, zda zůstane v minulosti uvězněn či konečně začne žít v současnosti.

Ocitáme se s Tomem v Londýně, kde přijímá místo učitele dějepisu - ideální pro někoho, kdo zná dějiny doslova z první ruky. Ve škole potkává šarmantní učitelku francouzštiny, která mu pořádně zamotá život. Protože jediné, co Tom nesmí, je ZAMILOVAT SE.
 


Šéfkuchaři také milují tousty / Recenze

3. srpna 2018 v 11:00 | Kessi |  Recenze
Šéfkuchaři také milují toustyRok vydání: 2018
Počet stran: 176
Nakladatelství: Metafora
Cena: 239 Kč
K zakoupení: ZDE
Anotace:
Šéfkuchařův průvodce světem moderních toustů
Zapomeňte na nudnou šunku se sýrem. OCHUTNEJTE ZAPEČENOU FANTAZII!

Známý šéfkuchař Darren Purchese vás ve své knize provede světem moderních toustů. Představí nejen klasiku mezi tousty jako Croque monsieur či Marinovaný vepřový bůček s kimči a volským okem, ale jako vlna tsunami vás zavalí originálními recepty na nové a nečekané variace.

Vyzkoušejte Toust se syrovou polentou, houbami a tymiánem, Svatoštěpánský sendvič: glazovaná šunka, hořčice, grilovaný ananas a čedar nebo Sendvič s jahodami, prosciuttem, sýrem manchego a medem!

Jako zkušený profesionální cukrář Darren nemůže jinak, než sem propašovat i několik naprosto neodolatelných, svůdně sladkých nápadů. Nebojí se kombinovat například arašídové máslo, malinový džem a mléčnou čokoládu, nebo kvalitní tmavou čokoládu, olivový olej a sůl.

Jak vám tato kniha dokáže, i obyčejné zapékání toustů je skvělá zábava.

Šťastně až do smrti / Recenze

10. května 2018 v 18:57 | Kessi |  Recenze
Šťastně až do smrtiPočet stran: 368
Rok vydání: 2018
Nakladatelství: Metafora
Cena: 279 kč
K zakoupení: ZDE
Anotace:
Dánský thriller od autorky bestselleru Ztracená

Napínavý thriller o úkladné, dokonale naplánované vraždě. Dramatický příběh o majetnictví ve vztahu, o vášni, sexu a tajemstvích druhých. Pravdivá sonda do manželství, kde je i přes vnější dojem vše nakřivo.

Christian a Leonora. Manželé kolem padesátky, přes dvacet let spolu. Měli by být šťastní. Mají všechno: peníze, krásný dům i společenské postavení. Zákeřná nemoc jejich osmnáctiletého syna, která je stála spoustu sil, je konečně na ústupu a před nimi se otevírá světlá budoucnost. Nebo snad ne? Jednou v noci Christian dostává SMS, a když odmítne Leonoře zprávu ukázat, vzbudí v ní podezření.

Mapa

14. ledna 2018 v 18:27 | Kessi |  Život bez duše
Ahoj! K tomuto příběhu Vám nově k traileru přináším i mapu! Takže se již v příběhu neztratíte :)
Ahoj! K tomuto příběhu Vám nově k traileru přináším i mapu! Takže se již v příběhu neztratíte :)

Trailer

14. ledna 2018 v 18:25 | Kessi |  Život bez duše
Vytvořila jsem si první trailer a je k tomuto příběhu, pište názory :)

Kdyby nefungovalo vložení tak zde je odkaz: https://www.youtube.com/watch?v=KjZrMTVWN5E nebo klikni ZDE

13. Kapitola- První lekce?

14. ledna 2018 v 18:24 | Kessi |  Život bez duše
V tu chvíli mi došla jedna věc. Soukromí je pro mě minulostí.
,,Co se stalo?'' zeptá se vylekaně Tobias.
,,Oliver je v mé hlavě. Nemůžu ho nějak vypnout?'' zoufale se na něj podívám. Prosím, prosím, ať to jde vypnout. Dostaň ho pryč z mé hlavy.
,,Obávám se, že to budeš muset nějaký ten měsíc vydržet,'' promne si vlasy a opře se lokty o kolena.
,,Měsíc? Děláš si srandu? Čekala jsem maximálně pár dní, ale měsíc?'' vykulím oči.
,,Kdyby jen měsíc. Několik měsíců Emmo. Kdybych tam tenkrát byl, nikdy bych to nedovolil, ale byl jsem pryč. Zklamal jsem tě, je mi to líto.''
,,Ty za to nemůžeš. Dělal jsi přece jiné důležité věci. Hold to s ním nějak vydržím,'' odpovím a položím si hlavu na jeho rameno.
,,No tak, neflákám se a mažu! Honem, honem!'' Co prosím? Dělá si ze mě srandu?
,,Nech mě být! Nikam s tebou nepůjdu!'' zakřičím na Olivera zpět, aniž bych si byla jistá, že to uslyší. Nevím jak to funguje.
,,Co se děje?'' zeptá se Tob a já se na něj jen zkroušeně podívám.
,,Sama nevím, ale něco po mě chce... Abych někam přišla nebo co.''
,,Výcvik. Nejspíš už chce začít.''
Tobias mi vysvětlil, že od doby co mi Oliver daroval svou krev, aby mě uzdravil, za mě má určitou odpovědnost, která nezmizí až do doby, co pouto zanikne. Nevím ale, jestli o to vážně stojím. Nicméně, v příštím půl roce s ním budu muset protrpět nejen spojenou mysl, ale také jeho výcvik a poučování. Já ale namítla, že výcvik je zbytečný, do žádné války se přeci nechystám. Dozvěděla jsem se také, že jeho krev nás nespojila jen duševně, což způsobuje telepatickou komunikaci a občas záblesky vzpomínek toho druhého, ale propůjčila mi i část jeho fyzické síly, kterou se musím naučit ovládat- jak pro mé, tak pro dobro druhých.
Po té, co mi bylo vše vysvětleno, jsem zavolala přes Tobiasův telefon Oliverovi. Dala jsem hlasitý odposlech (nedošlo mi, že Tob slyší výborně i sousedy o dům dál) a vše s ním domluvila. Sbalila jsem si kabelu s nějakým oblečením a dalšími potřebnými věcmi. Tátovi jsem něco namluvila a odešla jsem z domu. Tob na mě čekal před domem, jelikož odešel oknem. Vzal mi kabelu a společně jsme se vydali k němu domů.
Můj nadcházející půl rok bude probíhat následovně: Do školy budu chodit normálně, ale nesmím na tělocvik, abych někoho nezabila, až po něm hodím míč nadpozemskou sílou. A co se týče obědů? Můj organismus se bude vyrovnávat s cizí krví svým vlastním způsobem a může způsobit nejen naprostou nechuť k jídlu, ale i sklony k obžerství, nebo chutě na hodně divné kombinace. Musím omezit styk s přáteli a po škole dojít hned domů. Domů znamená do JEJICH domu. Ano, musím bydlet s nimi. Každý den po škole mě čeká výcvik. Budu se učit ovládat jak mou zvětšenou fyzickou sílu, tak psychické propojení. A o víkendech? Tátu mám dovoleno navštěvovat v mém volném čase buď pozdě večer, nebo v neděli. V sobotu mě totiž čekají lekce z historie, jejich zvyků a etiky. K čemu mi to proboha bude? Vždyť nejsem jedna z nich!
Po půl hodině jsme došli k jejich domu. Tobias otevřel velké vchodové dveře a já vešla dovnitř.
,,Svůj pokoj již znáš,'' usmál se na mě a já přikývla. Můj pokoj- ten, kde jsem se probudila po útoku toho vlka. Došla jsem nahoru po velkém schodišti. Po cestě chodbou jsem si opět prohlížela obraz upířího vládce. Člověk má tendenci pokleknout dokonce i před tím obrazem. Taková z něj čiší moc a síla. Dojdu do pokoje a Tobias položí mou tašku na postel.
,,Nechám tě si vybalit,'' pousměje se a odejde.
Ležím na posteli a koukám do zdobeného stropu. Je to nádherný dům a nádherný pokoj. Stejně bych ale byla raději doma. Dnes je sobota, znamená to, že mě bude chtít hned mučit historií? Asi ve dvanáct hodin uslyším zaklepání na dveře. Otevře je Tobias a oznámí mi, že bude oběd. Sešla jsem s ním do přízemí a oba jsme vešli do dveří napravo, kde je jídelna. U velkého stolu seděli všichni. Konverzace se utišila po mém příchodu, což mi z nervozity moc nepomohlo, ale pak se atmosféra uvolnila. Pozdravila jsem se s každým a můj pohled zůstal na Oliverovi. Zamračila jsem se a on vycenil své zuby při velkém úsměvu.
Jídlo bylo jako vždy výborné. Medové paličky s opečenými bramborami, zeleninovou oblohou a malinový zákusek na konec. To si nechám líbit. U stolu sedím vedle Tobiase a občas s někým prohodím nějaké to slovo. Myslím si, že ani oni nejsou moc nadšeni z toho, že tu teď budu bydlet, ale nedávají to na sobě znát.
Po jídle se mě Tobias zeptal, co bych chtěla dělat. Vešli jsme do útulné místnosti s kobercem, kde bylo domácí kino, velký pohodlný gauč a další věci určené k zábavě.
,,Moc to tu nepoužíváme,'' řekne Tob, stírající prstem prach ze stolku s filmy. Přejde k velké pohovce, sundá z ní zaprášený igelit a oba si sedneme. Společně vybereme film a pár hodin jen tak relaxujeme.
Uprostřed filmu mě vyruší Oliverův hlas: ,,Konec flákání. Jde se na historii!''
,,Kašlu ti na historii, k čemu mi to je? Navíc Tob mi toho už hodně řekl, to na první lekci stačí!'' pošlu mu nazpátek.
,,Od pondělí ti už výmluvy nepomůžou! Do té doby se loučím,'' uslyším jen. Loučí se? Jak to myslí? Nebude mi už lézt do hlavy? Potichu se zaraduji a šibalsky se podívám na nic netušícího Tobiase. Když se na mě otočí, usměji se ještě víc. Pohled má tázavý, ale sladce se na mě usmívá. Ty rty... pomyslím si jen a bez dalšího zaváhání ho políbím. Na nic se neptá a bez námitek ihned spolupracuje. Po chvíli se na něj obkročmo posadím a dál ho líbám. Užívám si ten pocit jeho doteků a polibků na mém těle a zároveň mu všechno oplácím. Během pár sekund se zbavíme toho otravného oblečení a ponoříme se do nikým nerušených hlubin rozkoše a slasti.

12. Kapitola- Vypadni z mé hlavy!

14. ledna 2018 v 18:23 | Kessi |  Život bez duše
Po té, co Tobias zmizel jsem se vydala domů. Přišla jsem když bylo čtvrt na osm. Táta seděl na gauči, sledoval televizi a jedl pizzu.
,,Ahoj, tati,'' pozdravila jsem, po sundání bot.
,,No ahoj, kde jsi byla?''

11. Kapitola- To jako vážně?

14. ledna 2018 v 18:22 | Kessi |  Život bez duše
O půl šesté jsem se začala chystat na cestu do lesa k houpačce. Zákaz vycházení už zrušili, jelikož se v poslední době nic nestalo a na stanici usoudili, že šelma opustila naše město. Venku je dneska zima, proto jsem si na sebe dala černé džíny a tmavě zelený rolák. Nalíčená jsem už byla, tak jsem si znovu jen pročesala mé hnědé kudrny, což jsem vzápětí zjistila, že byl špatný nápad a vyšla jsem z domu.

Kam dál